Naďa aneb Mimokoitální aktivity

Po patnácti letech manželství jsem začal mít problémy s erekcí. Když se to stalo poprvé, manželka Naďa to přijala s noblesou. Utěšovala mě a ujišťovala, že příště to bude určitě lepší. Stejně tak i při druhém případu. Ale když se to stalo potřetí, Naďa ztratila glanc. Udělala skandál a vykřikovala, co je to za život, je ještě poměrně mladá a muže má impotenta. Skandalizování sice brzy přestalo, ale prakticky byl konec i se sexem. Impotence visela mezi námi jako Damoklův meč. Naďa se mnou mluvila jen o tom nejnutnějším, a ani já jsem právě neoplýval sdílností. Abych si ušetřil ostudu a skandály, postupně jsem sex zcela přestal vyžadovat. V práci jsem měl dobrou kamarádku Patricii. Přátelili jsme se dost důvěrně, a při rozhovorech mezi námi nebylo žádné téma tabu. Tedy, přesněji, pro ni nebylo žádné téma tabu. Často mi vyprávěla o svých milencích, i o tom, co a jak s nimi dělá. Já jsem byl spíš jen posluchač. Občas jsem sice zasáhl do jejího vyprávění, ale jen abych se vyptal na nějaké pikantní podrobnosti, nebo dodal něco, co jsem znal z četby nebo z internetu. O sobě jsem neříkal prakticky nic.Když vypukly mé problémy a trvalo to už skoro rok, dozrál čas, abych Patě o sobě něco řekl. Nevěděl jsem, jak začít. "Přestal ti stát, že?" pomohla mi Paťa a pohladila mě v rozkroku, aby nebylo pochyby o tom, co přesně přestalo stát. Později toho dne, když jsme byli ve firmě už sami a nebylo riziko, že nás někdo vyruší, mi Paťa nařídila, "Ukaž!" Svlékl jsem se od půl pasu, a hle - penis stál jak svíce. "Vida", řekla Patricie, "psychická záležitost. Přesně, jak jsem si myslela. Ale když už je takhle venku, tak se s ním trochu pomazlíme." Aniž se mě zeptala, co já na to, vzala úd do úst a dlouho přejížděla jazykem po uzdičce předkožky. Když hrozila ejakulace, nádherně mě vyhonila do ručníku. Na druhý den přišla hned ráno. "Zařídila jsem ti sezení u jednoho skvělého sexuologa. Je tak zaměstnaný, že bez protekce by ses k němu nikdy nedostal. Doufám, že nebudeš škrob, a projevíš mi svou vděčnost." Měli jsme se i s manželkou dostavit k sexuologovi tento pátek, ve čtyři odpoledne. Naďa nebyla nadšená, že bude muset s cizími lidmi hovořit o intimních záležitostech. Ostatně o nich nehovoří ani se mnou. Ale na sexu jí přece jen záleželo, a tak se chytila slámky. Sexuolog byl starý pán, nesmírně laskavý a trpělivý. To jsme ale pochopili až později. "Naše skvělá společná přítelkyně, paní Patricie, mě už v hrubých rysech informovala. Jde o erektilitu. Na léčbu erektility existují medikamentózní prostředky, těm ale já nedůvěřuji. Polovinu z nich považuji za podvod. Druhá polovina sice jakž takž funguje, ale má spoustu nepříjemných kontraindikací. Moje metody jsou jiné." Poněkud mi přeběhl mráz po zádech, když hovořil o skvělé společné přítelkyni. Budu mít Nadě co vysvětlovat. "Poprosím teď mladou paní, aby nám povyprávěla. jak u nich probíhá sex." Naďa zrudla a zasekla se. Nedokázala ze sebe vydat ani slovo. Lékař zazvonil domácím telefonem na sekretářku. "Renatko, zlatíčko, buďte tak hodná, doneste nám jedničku." Své psychoterapeutické rekvizity měl zřejmě očíslované. Ještě ani nedomluvil a přikolébala se obtloustlá sekretářka malé postavy, asi šedesátiletá, a donesla jakousi hnědou tekutinu v baňaté láhvi z tlustého skla a tři miniaturní kalíšky. Starý pán nalil Nadě plný kalíšek a sobě asi dvě kapky. Mě vynechal. Naďa se napila, a až po několika dalších laskavých povzbuzeních ze strany doktora začala hovořit. "Inu, osprchujeme se, nazí přejdeme do ložnice, já si lehnu na záda a manžel mi zasune..." "Penis," pomohl jí lékař. "... do mé ... do mé dírky tam dole," vykoktala se Naďa, celá červená. Ani likér jí nepomohl zbavit se nervozity a studu. "A potom?" navázal doktor. "No, potom manžel hýbe pánví, dokud se nevystříká." "A co vy? Jaké máte pocity? Dospíváte k vyvrcholení?" Až teď moje žena malinko ožila. "Ó, ano. Několikrát. Jemu to vždycky strašně dlouho trvá. Ale to všechno je už minulý čas," dodala smutně. "A dál?" zeptal se lékař. "Jak dál?" "Žádné jiné sexuální aktivity neprovozujete?" Naďa jen zavrtěla hlavou.
Doktor přestal Naďu trápit a ujal se slova. "Myslel jsem si to. Historicky se to vykrystalizovalo tak - a nejen u nás na Východě - že u pracujícího lidu, nechci-li rovnou říct u spodiny, se sex degradoval na úroveň vylučovacích procesů. Je to škoda. Sex by měl být hlavně potěšením. Většina párů se i dnes, v době pokročilé sexuální osvěty úkoluje na coitus," doktor si všiml, že Naďa, která v životě nepřečetla jedinou knihu a jediný článek pojednávající o sexu, a která vypínala přístroj, nebo odcházela z místnosti, když se o těch věcech hovořilo v rozhlase, nebo v televizi, se zatvářila nechápavě, a vysvětlil, "na soulož. Když není soulož, sex jakoby nebyl, že? To je velká chyba. Nejen u starších párů totiž často soulož není z různých příčin možná, mimo jiné i při sexu na pracovišti. Ale je chybou zcela rezignovat na sex, není-li z nějakého důvodu možná soulož. Selhá-li, nebo poklesne-li u muže erektilita, nezřídka se setkáváme s tím, že žena na to nebyla zvyklá, protože dosud k erekci docházelo spontánně, když se muž věnoval jí. Proto je třeba překonat mýtus, že soulož je nejdůležitější součástí sexuálních aktivit, a že k uspokojení musí dojít výhradně při souloži. Je třeba zdůraznit, že stejně vzrušující může být dráždění rukama a ústy. To sice není většinou manželům neznámé, ale doposud toho využívali jen jako součást předehry, to jest jako přípravy na vlastní coitus. Nyní se na tyto činnosti přesouvá hlavní důraz a využívá se jich nejen k vyvolání vzrušení, ale i k vyvolání orgasmu. To jest vyvrcholení pohlavního vzrušení," dodal doktor, aby Naďa rozuměla. "Orgasmus přitom nemusí být nutně současný. Lze se soustředit nejprve na jednoho z partnerů a pak na druhého. Neumí-li žena dosáhnout vyvrcholení bez soulože, je třeba, aby se to naučila, a má-li vůči tomu předsudky, je třeba je překonat. Mimokoitální uspokojení je pro ni i pro jejího muže podstatně lepší, než rezignace na manželský pohlavní život vůbec. Jak jsem vyrozuměl, to je právě váš případ. Je třeba nebát se mimokoitálních sexuálních aktivit. Objevení poruch erektility vede často k obavám z dalších selhání a následných stavů stresu a pohlavního neuspokojení. To pak vede některé manžele k tomu, že se sexuálním činnostem vyhýbají a pohlavní styky oddalují. Ty se pak při své výjimečnosti stávají stále závažnější událostí, čímž se bludný kruh stává ještě bludnějším. Omezování sexuálních aktivit působí na sexuální funkci kontraproduktivně. Dlouhá sexuální abstinence, celibát, může u starších osob napomáhat trvalému úpadku jejich sexuality. Není-li možná soulož, nevadí. Časté mazlení a společné sexuální hry manželů mohou být prožívány stejně příjemně." Doktorovi vyschlo v krku. Zazvonil na Renatku, a požádal ji, aby mu donesla vodu. Zhluboka se napil, a pokračoval. "Abych to shrnul: "Travte spolu co nejvíc času. Rozmlouvejte spolu. Nevyhýbejte se žádným tématům, zejména ne otázkám sexu, neostýchejte se mezi sebou hovořit o čemkoliv. Probírejte sexuální aktivity, minulé i přítomné. Fantazírujte spolu. Vyprávějte si o přečteném, slyšeném, viděném, i o svých představách a snech, i o příbězích z druhé ruky. Hovořte zcela otevřeně a říkejte pravdu, ať je jakkoliv choulostivá. Koupejte se spolu. Vzájemně se umývejte. Onanujte spolu, a ne každý sám ve svém koutku, jako dosud. Neříkejte nic," pravil lékař, a pozdvihl ruku, když si všiml, že se chci ohradit, že jako já ne. "Nic neříkejte, nechcete-li, abych si vás zařadil, jak se to říká v tom starém vtipu." Sexuolog se znovu napil. "Jak se dělí muži? Na ty, co onanují, a na ty, co lžou." Moje manželka se na mě podívala velmi škaredě. "Čtěte si spolu, nejraději nahlas, komentujte přečtené, hodnoťte postavy, vymýšlejte alternativní pokračování. Dívejte se spolu na filmy, včetně porno." Teď musel doktor gestem zarazit pro změnu Naďu, když viděl, že ta se chystá protestovat. "Ano, porno mezi dospělými, zejména mezi vzdělanými dospělými není nikterak škodlivé. Naopak, přináší inspiraci, i kontrainspiraci. ´No toto, to bych já udělala určitě jinak!´ Probouzí chtíč. Hrejte si spolu. Klasické hry i hry na něco. ´Role plays´ jak se teď říká. Hry vyúsťující ve svlékání a mazlení. Nevyhýbejte se orální stimulaci. Objevte kouzlo mimokoitálních aktivit." Naďa mě překvapila, když se přihlásila o slovo. Podruhé mě překvapila, když jsem slyšel, co říká. "Pane doktore, patří mezi mimo...", "Mimokoitální," napověděl jí sexuolog. "...mimokoitální aktivity i výprasky?" Doktorovi se viditelně ulevilo. "Ujišťuji mladou paní," pravil, když se znovu napil, "že jsem na výprasky nezapomněl. Pouze jsem vás nechtěl vylekat. Plánoval jsem rozvinout toto téma při příštím sezení, bude-li jaké. Ano, výprasky jsou skvělou mimokoitální aktivitou. Nechci vám dávat falešnou naději, ale nemohu se nezmínit o tom, že jsou spolehlivě dokumentovány případy, že pomocí mrskání hýždí se erektilita vrátí, a to netoliko dočasně. Jistý lékař v Novosibirsku si na tom vybudoval byznys. Tvrdí, že výprasky udílené jeho asistentkou přímo v ordinaci vrací dočasnou erektilitu v 70 % případů, a ve více než 20 % případů se erektilita vrací natrvalo. Tady jde, jak jste jistě pochopila, o výprasky mužů." Poněkud se mi zatmělo v očích, když jsem si uvědomil, co to pro mě znamená, jestliže Naďa vezme doktorova slova vážně. "Ale," pokračoval sexuolog, "i mrskání žen má stejně blahodárný účinek na zpestření, a v případech starších partnerů na oživení pohlavního života." Inu, řekl jsem si, snad nějaký ten výprask snesu, když budu mít možnost naplácat Nadě její i po šestnácti letech manželství krásnou mladistvou prdelku. "Ale i když mrskání hýždí nepřinese obnovení erektility, zcela nepochybně přispívá k oživení partnerských vztahů. Jen je třeba zdůraznit, že výprasky jsou dobrý sluha, ale zlý pán, a že patří pouze do rukou kultivovaných párů, nebo kroužků. Jejich úlohou není zranit, ani frustrovat, ale probudit receptory a produkci pohlavních hormonů. Ale, jak mě ujistila naše vzácná společná přítelkyně, paní Patricie, mezi právě takové kultivované páry patříte i vy." Podruhé se mi zatmělo v očích, když jsem paní Renatě platil účet za sezení. Nu což, hlavně, aby z toho něco bylo. Ale snad ano. Už během sezení jsem zacítil už dávno nepoznané pohyby v mých trenkách. A což teprve, přikročíme-li k mi-mo-koi-tál-ním aktivitám. Když jsme přišli domů, podle očekávání byla jako první nastolena otázka "naší skvělé společné přítelkyně, paní Patricie, a jak to, že s ní debatuji o našich ložnicových trablech". Nadechl jsem se, že budu lhát, až se mi bude od huby prášit, ale pak jsem si vzpomněl na to, co říkal ten doktor. A tak jsem zase vydechl, a řekl, "Ano, líbí se mi, zřejmě by mi i dala, ale netroufl jsem si, když nestojí." Naďa se nadechla, že bude dělat skandál, jak je u ní obvyklé. Ale pak si vzpomněla, co říkal ten doktor. "Je hodná, že nám zařídila toho doktora. Cítím, že to bude mezi námi zase fajn," pravila, přivinula se ke mně celým tělem a rukou zabloudila do oblasti mého rozparku. "Někdy ji k nám pozvi na večeři," dodala. Do nastartované rodinné pohody jsem se zeptal, "Co tě to napadlo zatáhnout do toho výprasky." Naďa doktora zřejmě poslouchala dobře. Začala se přestávat stydět a říkat pravdu, ať je jakkoliv choulostivá. "Když jsem koncem dětství a začátkem mládí dostávala výprasky od matky a od babičky, zažívala jsem podobné pocity, jako později, když jsem s tebou začala souložit. Organ- jak to říkal ten starý pán?" "Orgasmus," poradil jsem jí. "Jo, orgasmus. Bylo to velmi příjemné. Přála jsem si, aby se to opakovalo, a tak jsem se výpraskům přestala bránit. Dokonce jsem se pak často chovala tak, aby se opakovaly."
Teď jsem se k ní přivinul já. Pohladil jsem ji po zadečku. Vymanila se mi, vyhrnula si sukni až ke krku a předklonila se. Nemusela nic říkat. Začal jsem ji plácat po velmi tlustých bavlněných kalhotkách. "Nemělo by to být spíš na holou?" zeptal jsem. "Taky mě to napadlo," pravila, "ale v mládí jsem dostávala přes kalhotky. A ani pan doktor neříkal, že by to mělo být na holou." Ale přesto si svlékla sukni a kalhotky pohodila na křeslo, o které se pak přehnula. Chvíli jsem ji hladil, a potom jsem se pustil do vyplácení těch kouzelných polokoulí, zatím bílých jak mana nebeská. "Až tě to přestane bavit, řekni," pravil jsem, (není přece nutno zranit, ani frustrovat), zatímco jsem přidával na rychlosti a síle té exekuce. Vydržela toho víc, než má dlaň. Potom se otočila ke mně, rozepla mi kalhoty a stáhla trenky. Vyskočil z nich úd, ne sice ještě schopný soulože, přece však zdaleka ne tak ochablý, jako v posledních mnoha měsících. Naďa poklekla a poprvé v životě ho vzala do úst (nevyhýbejte se orální stimulaci, říkal přece lékař). Ale můj úd toho vydržel ještě míň, než má dlaň. Naznačil jsem Nadě, že má přestat, svalil jsem ji na gauč a pomiloval ji, s kalhotami ještě na půl žerdi. Nebylo to jako zamlada, nicméně, po těch měsících půstu to bylo víc, než dobré. I Naďa to tak chápala. Postahovala ze mě zbytek textilu, a ještě mnoho hodin jsme se věnovali mimokoitálním aktivitám. Po víkendu mě v práci navštívila Patricie, a byla zvědavá, jak jsem dopadl. Vylíčil jsem jí podrobně a podle pravdy celý průběh sezení, a nevynechal jsem ani to, co se dělo pak doma (za ta léta otevřenosti jsem jí měl co oplácet). "On ti naordinoval výprasky?" zeptala se Paťa. "To je ale parchant. Mně to nikdy neporadil. Celá léta po něčem takovém toužím, a ostýchala jsem se ho, ani ostatní své milence o to požádat, aby si nemysleli, že jsem úchyl." Stáhla si džíny i hedvábné dessous, přehnula se mi přes koleno, a pravila, "Honem, dělej!"


x