Sunday, October 20, 2019

Larisa aneb Co je moc, to je moc 49

Jedné zimy jsem se uhodil přes kapsu a dopřál si pobytový zájezd do Dominikánské republiky. Na vedlejším sedadle v letadle seděla nějaká žena. Letělo se v noci, osvětlení bylo mdlé, tak ji nebylo moc vidět. Všiml jsem si jen to, že je dost štíhlá.

Zato ji bylo slyšet. Oslovila mě, a pak se jí huba nezastavila. Cesta byla dlouhá, a já se chystal, že si pospím. Neznámá mi to nedovolovala. Ale na druhou stranu dlužno uznat, že měla příjemný hlas a vyprávěla zajímavě. Začala tím, kde pracuje, a co tam dělá, a pak přešla ke svým cestám po světě. Kde všude byla, jak se jí tam líbilo, jaké jsou kde zajímavosti, a na co si kde třeba dát pozor. V Dominikánské republice ještě nebyla, a hrozně se těší. Asi po dvou hodinách jejího monologu jsem začal s dialogem, a na spánek jsem rezignoval. Cesta nám příjemně utekla. Těsně před přistáním na mezinárodním letišti Punta Cana mi navrhla tykání, což jsem vděčně přijal. Jmenuje se Larisa. Než jsem se jí stihl zeptat, jestli je Řekyně, letuška vyzvala cestující k vystupování.




Až teď jsem  si ji mohl líp prohlídnout. Na ženu velmi vysoká, kolem třicítky, krátké vlasy něco mezi blond a zrzavými, zelené oči, pihovatý obličej, menší ale ne úplně malá prsa. Na sobě měla ošoupané, ale nikoliv módně děravé texasky, a béžové tričko, rovněž dost ošoupané. Elegantní, jistě velmi drahý, teplý kabát, v němž nastoupila do letadla, si nesla přes ruku. Přichystaný autobus nás odvezl do luxusního resortu na pobřeží. Po vystoupení mi Larisa strčila do ruky kabát i své příruční zavazadlo, a někam odcválala. Když delegátka cestovní kanceláře rozdělovala bungalovy, ukázalo se, že bydlím s Larisou.

Měl jsem smíšené pocity. Na jedné straně bylo víc než jisté, že mé soukromí bude omezeno. Na druhé straně, mohl jsem dostat i někoho horšího. Z těch, co jsem viděl na letišti  mi nikdo extra nepadl do oka.

Na ostrovech byly dvě hodiny v noci. Po dlouhé cestě  bylo načase spláchnout špínu z letadla a jít spát. Larisa šla do koupelny první. Vrátila se nahá, a bezostyšně se přede mnou utírala. Já jsem si do koupelny vzal úplně nové pyžamo, s dosud neodstřiženou visačkou. Když jsem se vrátil, byla stále ještě nahá. Stála před velkým zrcadlem a sušila si vlasy nikoliv jen tak nad plamenem, ale miniaturním fénem, co se vejde do kabelky. Její postava neměla chybu. Tělo měla rovnoměrně opálené, dokonale souměrné, a prdelku měla, stejně jako tvář, posetou drobnými zrzavými pihami. Stejně zrzavé byly i chloupky na ohanbí. V zrcadle si nemohla nepovšimnout mé erekce. Nechala to ale bez komentáře.

Konečně jsme šli spát. Já v pyžamu s nerozžehlenými faldy, ona nahá. Když zhaslo světlo, obrátil jsem se k ní a pod přikrývkou ji uchopil za ňadro. Jemně  mě odstrčila, a pravila, "Já na souložení moc nejsem. Promiň!" Velmi zdvořile jsem se omluvil. V duchu jsem si nadával, jak špatně umím odhadnout lidi. Ale nadával jsem i jí, rovněž v duchu: producíruje se před člověkem nahá, rozdráždí ho, a potom ho nechá být. To budou prázdniny za všechny drobné!

Když jsem si všiml, že ani po hodné chvíli nespí, odvážil jsem se zeptat, na co tedy je. "Já jsem spankerka," řekla. Vždycky jsem si zakládal na svém vzdělání a myslel jsem si, že znám hodně cizích slov. Ale toto jsem neznal. Zeptal jsem se. Neřekla mi, že jsem pitomec, a trpělivě mi  to vysvětlila: "Zjednodušeně řečeno, spankeři jsou osoby, které rády mrskají jedince opačného pohlaví, nejraději po holém zadku, a rády se od nich nechají mrskat tamtéž." "Ode mě by ses dala vymrskat?" zeptal jsem se po chvíli. "Jo, velmi ráda," pravila. "Proč si myslíš, že jsem zařídila, abychom bydleli spolu? Už v letadle jsem si tě vytypovala, že bys na to byl docela vhodný. Ale až ráno." Když vycítila, že jsem zklamaný, řekla, "Jestli chceš, udělala bych ti to rukou. Všimla jsem si, že ti stojí." To se ví, že jsem chtěl. Naklonila se ke mně, jednou rukou odtáhla gumičku a druhou strčila dovnitř. Moje novoučké pyžamo bylo v okamžiku pokřtěno. Dobře, že nechtěla soulož. Byla by zklamaná, a já bych si utržil hanbu.

Spal jsem jako mimino. Ráno mnou Larisa zacloumala. "Tak co bude s tím spankingem?" Rychle jsem se probral. Otočil jsem ji na bříško, klekl jsem si na postel vedle ní a plácal ji rukama po obou hýždích. Trvalo nejmíň dvacet minut, než řekla, že stačí. Obrátila se na znak, roztáhla nohy a řekla, "Pojď, honem!" Nevěděl jsem, kam mám jít. Poplácala si rukou po rozkroku. Shodil jsem zacákané pyžamo a šoupl jí ho tam. Po noční masturbaci to trvalo poměrně dost dlouho. Když jsme skončili s pohyby, zeptal jsem se, "Používáš nějakou antikoncepci?" "To ses zeptal brzo," zasmála se. "Neměj strach, mám to pod kontrolou." "Neříkalas, že nejsi na souložení?" "Říkala jsem, že nejsem MOC na souložení. Ale po dobrém spankingu si VŽDYCKY dám říct." Znělo to skoro jako pochvala.

Po snídani jsme se věnovali lenošení na pláži. Na sex a spanking, a na to jak to spolu souvisí, nepřišla řeč. Vlastně nepřišla řeč skoro na nic.

Po obědě byla v programu před odpoledním společným výletem dvouhodinová siesta. Myslel jsem, že dospím, co jsem nestihl v letadle a během zkrácené tropické noci. Ale chyba lávky. Larisa otevřela svůj kufr, a pod početnými luxusními společenskými toaletami nahmátla tajnou přihrádku na zip, a vytáhla z ní krátké kožené důtky. "Svlíkej se," přikázala mi. "Proč?", ptal jsem se udiveně. "Spankeři jsou osoby, které rády mrskají jedince opačného pohlaví, nejraději po holém zadku, a rády se od nich nechají mrskat tamtéž. Vzpomínáš si? Jsi na řadě!" Tak jsem ji poslechl, lehl si na břicho a držel. Nebylo to špatné. Začínal jsem chápat, co na tom ti spankeři mají. Když skončila, otočila si mě na znak, vyhrnula si sukni a nasedla na mého ztopořence. Na to, že není moc na souložení, měla úžasnou výdrž a fantazii. Skoro jsme nestihli nástup do autobusu.

image


Večer se pokračovalo. Výprask její, dvě soulože, ráno výprask můj a soulož, v poledne výprask její a soulož... Mezitím, při plavání v moři, mi sahala do plavek a ejakulovala mě do Karibiku. Byly doby, že jsem po takové dovolené toužil, ale co je moc, to je moc, syrečky from Holomóc. Na třetí den jsem byl z toho unavený, a na šestý den jsem to už nevydržel.

Zašel jsem za delegátkou cestovní kanceláře, a aniž jsem uvedl proč, požádal ji o změnu ubytování. "Bohužel, všechny bungalovy jsou plně obsazené." Dlouho  uhrančivýma černýma očima rentgenovala můj poklopec. "Ale abyste neřekl, že se o klienty nestaráme, a že jim nevycházíme vstříc, můžete se ubytovat u mě."

Po večeři jsem si k ní přestěhoval věci. Byla to robustní čtyřicátnice, vybraným způsobem oblečená, s velkými prsy deroucími se ven skrz hluboký dekolt. Jmenovala se Monica (ano, Monica, s "c"). Když jsem se před spaním sprchoval, vlezla za mnou do koupelny. "Přišla jsem se podívat, jakej seš samec." Chvíli si mě prohlížela, a pak pravila, "Prima! Bude nám spolu hezky. Už jsem neměla chlapa, ani nepamatuju. Zaplétat se s domorodci máme zakázáno, a turisti jsou skoro vždycky spárovaní." Úd se mi při těch řečech zase probudil, a tak jsem se rychle odvrátil, abych erekci skryl. To jsem ale neměl dělat. Vystavil jsem jí zadek hustě pokrytý čerstvými červenými pruhy. "To mám dnes ale šťastný den," zajásala Monica, "nejen, že mi Prozřetelnost přihrála kluka jsoucího do postele, ale navíc je to ještě i spanker."

No comments:

Post a Comment