Jedno léto jsem jsem si přivydělával jako
programový referent v mezinárodním táboře mládeže ve Vysokých Tatrách.
Skamarádil jsem se se svou vrstevnicí Hankou, která tam měla na starosti
španělsky mluvící účastníky, to jest Kubánce.
Trávili jsme spolu všechen svůj
volný čas, to jest sedávali jsme spolu při večeřích. Jednou jsem jí se smíchem
vyprávěl, co se přetřásalo na táborové radě. Táborový lékař si postěžoval, že
má plné ruce práce. Nedělá prý nic jiného, než že ošetřuje klukům z francouzské
skupiny do krve rozedřené penisy. Myslel jsem, že i Hanka se tomuto vyprávění s chutí zasměje,
ale ona naopak zesmutněla. "Francouzi jsou chlapíci," řekla. "To
se našim klukům nemůže stát." Teď jsem zesmutněl zase já. "Naši
kluci", to jsem přece i já. Její invektiva se mě dotkla. Abych to
napravil, položil jsem Hance pod stolem ruku na koleno. Poněkud roztála,
vyhrnula si sukni výš, a roztáhla nohy. Pomalu jsem postupoval po jejím stehně
výš, a když jsem dorazil úplně nahoru, prudce dala nohy zase k sobě a zašeptala
mi do ucha číslo chatky, kde bydlí.
Toho večera jsem si sice penis do
krve nerozedřel, nicméně Hanka byla asi spokojená, protože když mě propouštěla, šeptla, že zítra budeme pokračovat.
Jednoho večera, když jsme takto
už asi týden vzájemně pečovali o svá těla, Hanka ještě před polévkou avizovala,
že dnes žádné sexuální radovánky. Zeptal jsem se, co se stalo? Navštívil ji
snad kardinál? "Kdepak, nic takového, jen jsem nevyspalá. I já jsem se už
seznámila s tvým doktorem." Nedovolila mi namítnout, že to není "můj
doktor", a pokračovala. "Doktora vzbudili v jednu hodinu v noci, že
se něco stalo u Kubánců. Jelikož doktor neumí španělsky, vzbudil i mě. Když
jsme vstoupili do jedné z jejich chatek, u dveří stál nahý snědý kluk se
slamákem na hlavě a s cigaretou v koutku úst. Na posteli pak ležela na břiše
nahá bílá dívka, a ze zadku a horní části stehen měla jednu velkou modřinu, na
mnoha místech krvácející. Doktor se jí s mou lingvistickou pomocí zeptal,
jestli má zavolat policii, anebo jestli podáme rovnou trestní oznámení. Šťastně
vypadající dívka se líbezně usmála, očkem hodila zamilovaný pohled na kouřícího
partnera, zavrtěla hlavou a řekla, ´de ninguna manera´." Pro nás, kterým
se nedostalo filologického vzdělání, Hanka přeložila, "Ne, v žádném
případě."
"Doktor se dál nevyptával, a
pustil se do toho, čemu rozuměl, a kvůli čemuž byl povolán. Vyčistil dívce
zadek dezinfekčním roztokem, a když ten uschl, potřel hýždě hojivou mastí. Když
jsem se vrátila do své chatky, nemohla jsem usnout. Byla jsem rozrušená z toho,
co jsem viděla. Paradoxně jsem začala té do krve ztýrané holce závidět. Mocně
jsem zatoužila něco takového zažít i já. Nemám teď jiného partnera, než tebe,
takže je to na tobě." Mohutně zívající Hanka na odpovědi na nadhozenou
otázku netrvala. Zatím.
Ale na druhý den, když jsme se
mazlili v posteli, se k tomu nápadu vrátila. "Tak co bude s tím
výpraskem?" Nechtělo se mi vyhovět jejímu pošetilému rozmaru, a tak jsem
celou věc převedl na srandu. "Tobě jistě jde o to, aby doktor i tobě
přišel ošetřit tvou hezkou nahatou prcku." "Seš hnusnej paranoidní
parchant," pravila a otočila se ke mně zády. Ale dlouho to nevydržela.
Otočila se ke mně, a na tváři se jí rozhostil šibalský úsměv. "Ale, možná,
že to není tak špatnej nápad. Doktor by s tím výpraskem jistě nedělal takové
cavyky, jako ty." Teď jsem byl já na řadě, abych se urazil. Otočil jsem ji
na břicho, jednou rukou jí přitlačil záda, aby se nemohla hýbat, a druhou rukou
jí naplácal na dost velké kulaté půlky tolik, až mně umdlévala ruka. Asi to bylo
to, co od toho Hanka očekávala, protože sex, který následoval, byl plný dosud
nevídané vášně.
Tak ke každonočnímu souložení teď
přibyly výprasky rukou, jako hlavní mimokoitální aktivita.
Asi po týdnu takových radovánek
nasadila u večeře vážný tón. "Byla jsem dnes u Vladka." "Kdo je
to Vladek?" zeptal jsem se naivně. "Ne Vladek, ale Vladko,"
opravila mě dotčeně. "Doktor. Myslela jsem, že se znáte." Známe, známe,
vídáme se na táborových radách, ale kdo mohl tušit, jak se jmenuje. A už vůbec
ne, jak se jmenuje křestním jménem.
"Řekla jsem mu, že mě nesnesitelně bolí slepák. Stáhl mi kalhotky - o dost
víc, než stačí na vyšetření apendicitidy - vyšetřil mě, a pak pravil, ´Hanka, vy
ste simulantka. Ešte k tomu naozaj mizerná simulantka. Zaslúžili by ste si po
holej riti.´ Ano, přesně tak to řekl. ´Po holej riti´. A já jsem mu odvětila,
´Tak jo.´ Sundal mi kalhotky docela, přehnul mě přes zubařské křeslo a nařezal mi řemenem. Když jsme byli v nejlepším, přišel se dát
ošetřit jeden kluk z dalšího turnusu Francouzů. Svíjel se bolestí a ruce si držel na
rozkroku." Hance se zamlžily oči.
Nadlouho se odmlčela. Zřejmě si v
duchu přehrávala své nejnovější dobrodružství. Anebo si už sumýrovala, jak mi řekne pointu dnešního
večera?
"Vladko umí šoustat stejně
dobře, jako ty, ale ve výprascích se vyzná líp, daleko líp. A taky není tak
protivně politicky korektní. Víš, co mi řekl, když jsem se ho zeptala, jestli
je pravda, cos mi vyprávěl o těch Francouzích? ´Je to čistočistá pravda, až na
to, že som nepovedal, že som im ošetroval penisy, ale kokoty.´"
Znova se odmlčela, než vyrukovala
se zlatým hřebem. "Bylo mi s tebou docela fajn, ale život jde dál. Jistě
si rychle najdeš nějakou hezkou mladou pipku. Třeba z té ruské skupiny, co se
dnes ubytovala."
No comments:
Post a Comment