Ester aneb Tíživé panenství 33

Ester aneb  Tíživé panenství

Bydlím na koleji se spolustudentkou Kateřinou. Známe se už druhý rok a dobře si rozumíme. Víme o sobě prakticky všechno. Co dělají naši rodiče, jaké máme sourozence, jaké čteme knížky, na jaké chodíme filmy, které pophvězdy zbožňujeme, o čem sníme. Taky o láskách, bohužel zatím nenaplněných. Ač je nám už dvacet, obě jsme panny.

Jednou v sobotu pozdě v noci, vlastně už v neděli brzy ráno, přišla Kateřina zvenku celá rozjařená. Lomcovala se mnou, dokud se jí nepodařilo mě vzbudit. Byla jsem rozespalá, ale viděla jsem, že se mi chce s něčím svěřit. Za těchto okolností jsem ji nemohla odmítnout.

Před pár týdny si jí na beániích jedné fakulty všiml jeden starší student, Ota. Zaujal ji, a ona jeho. Dnes měli čtvrté rande, a on ji poprvé pozval k sobě domů. Bydlí s rodiči, a jelikož je dospělý, rodiče ho nekontrolují, ani nijak neomezují. Přišla do jeho pokojíku se samostatným vchodem, a viděla na jedné stěně plakáty Mikymause, Donalda a sedmi trpaslíků, na druhé stěně Superman, Batman a Šmoulové, na gauči obrovský plyšový medvěd, pod oknem stejně obrovská koupelnová kačena z plastiku a na stole pod deskou z plexiskla polepenou nálepkami z banánů  sbírka obalů ze žvejkaček. Kateřina se nahlas rozesmála a řekla Otovi, že je infantilní. Ota se samozřejmě urazil. Potom se pohádali, a když Kačka trvala na svém, Ota ji chytil za ruku, strhl na klín, přehnul přes koleno, nohy jí zacvakl mezi stehna, vyhrnul sukni a stáhl miniaturní kalhotky, co stejně nic nezakrývaly, a před ničím neuchránily. Levou rukou jí tlačil hrudník ke svému levému stehnu, pravou ji plácal po odhalených hýždích. "Já ti ukážu, kdo je tady infantilní," opakoval jako kolovrátek, dokud mu nezačala brnět ruka. Potom se natáhl na stůl pro celuloidové pravítko, a pokračoval ve výprasku, co mu síly stačily.

Kateřina se brzy přestala bránit, a vychutnávala si úplně nový pocit. Už v době, kdy Ota přestával s rukou a začínal s pravítkem, mu po nohavici tekla Kateřinina šťáva.

Když bylo po všem, Kačka místo toho, aby si natáhla kalhotky a šla domů, rozhodnutá, že už Otu nechce nikdy vidět, si je svlékla úplně, hodila na zem, a na ně i všechno ostatní své šatstvo. Když byla nahá, dala si ruce v bok a  řekla, "Tak ukaž, jestli nejsi infantilní!"  Ota se nedal dlouho pobízet, a za chvíli ji poměrně bezbolestně defloroval. Zřejmě to také dělal poprvé. Potom se dlouho líbali a mazlili, a nakonec se dohodli na dalších rande.

"To ti byla krása," rozplývala se Kateřina. Myslela jsem, že mluví o té souloži. Přála jsem jí ji, ale i tiše záviděla. U mě se k něčemu takovému ani neschyluje. "To ti byla krása!" opakovala. Ukázalo se, že mluví o tom výprasku. "To bych chtěla ještě zažít. Ale Ota řekl, že mě miluje, a že už mě nikdy nebude bít." Odmlčela se, a když jsem nereagovala, dodala, "Tak mi nezbývá, než abych požádala tebe, abys mi nařezala na holou."

Vyprávěla to tak sugestivně, že jsem jí začala závidět i ten výprask. I mně něco teklo po noze.

Dlouho jsem přemýšlela, jak jí odpovědět, abych ji neurazila. "Ano, i mě to láká. Taky bych to chtěla zažít. Ale jsem hetero, a ráda bych, aby to tak zůstalo. A bojím se, že kdybych ti vyhověla, mohl by se mezi námi vyvinout lesbický vztah. Takže se nezlob, ale ne!"  Kateřina byla zklamaná, ale mé argumenty uznala jako racionální.

Kačka potom pokračovala v randění s Otou, a pravidelně mě informovala, jak to pokračuje. Když šla k němu do bytu příští sobotu, všimla si, že kontejner na odpadky před jejich domem má poněkud nedovřené víko, a když přišla blíž, viděla, že je v něm nacpaný  plyšový medvěd. V duchu se zasmála. Ha, vyhrála jsem! A opravdu, Otův pokojík se změnil k nepoznání. Zmizel nejen medvěd, ale i kačena a všechny plakáty a nálepky. Aniž to komentovala, spěšně se svlékla a nabídla Otovi své vysportované tělo. Milovali se až do rána.

Další středu byli na večeři v restauraci. Po návratu na kolej se přiznala, že v sobotu mezi souložením vyprávěla Otovi o mně, a prozradila mu i to, že jsem zatoužila dostat výprask. Ota nelenil, a ve středu jí mohl oznámit, že by pro mě měl jednoho takto zaměřeného kamaráda. Na Kateřinu jsem se nahlas zlobila, že je užvaněná a indiskrétní. Ale pak jsem si uvědomila, že mi vlastně posloužila, a v duchu jsem ji rehabilitovala.

Další sobotu jsme se sešli v kavárně ve čtyřech. Kateřina, Ota, Otův kamarád a já. Po vzájemném představení se Kateřina s Otou rychle odporoučeli, aby si udělali další sexuální soirée.

S Otovým kamarádem jsme osaměli. Jmenoval se Jindřich, a byl to vysoký, chytrý a distinguovaný kluk. Po počátečních rozpacích jsme našli společnou notu, a povídali jsme si dlouho do noci. Nakonec jsme se dohodli na dalším rande.

Při další schůzce jsme s Jindrou celé hodiny debatovali o všem možném, než Jindra přikročil k meritu věci. "Říkal mi Ota, že bys chtěla dostat výprask." Začervenala jsem se. Bylo to venku. "Nevím, jestli bych chtěla, ale každopádně, když mi Kačka vyprávěla o výprasku, který dostala od Oty, mě to zaujalo a vzrušilo. Ale nevím jistě, jestli to opravdu chci." Asi jsem řekla, co jsem neměla. Jindra o Kateřinině výprasku neměl ani tušení, a byl překvapen, že by jeho jemný a dobře vychovaný kamarád byl něčeho takového schopen. "Nemusíš se za své sny stydět," pravil, když se dost vynadivil. "Aspoň ne přede mnou. Mám pro to pochopení. Moje sny jsou podobné." Potom mi navrhl, že bychom to mohli - docela nezávazně - zkusit. Když se mi to nebude líbit, můžu od toho kdykoliv odskočit. On mě nebude k ničemu nutit.

Přišla jsem k němu v sobotu odpoledne. Měl rovněž samostatný pokoj v rodičovské vile v tiché čtvrti. Jeho pokoj rozhodně nebyl infantilní. Dvě boční stěny byly až po strop obsazeny knihami, pod oknem postel, a uprostřed místnosti, mezi postelí a vchodovými dveřmi velký psací stůl. Nabídl mi kalíšek nějakého likéru - prý na překonání rozpaků. Dali jsme se do plánování toho výprasku. Zopakoval, že já mohu kdykoliv odskočit, ale on že rozhodně odskočit nemíní. Přijme ode mě výprask bez jakýchkoliv podmínek.

"Budeš to asi chtít na holou, že?" Ani likér nepomohl. Slova mi nešla přes jazyk. Jen jsem přikývla, jistě celá rudá. "Odhalíš si jen zadeček, anebo donaha?" Teď jsem musela přemýšlet. Na jedné straně jsem se styděla. Velmi styděla. Jediný muž, který mě viděl nahou, byl táta. I to bylo naposledy dávno předtím, než mi začaly růst pubické chloupky. Dokonce i na gynekologickou péči jsem si vybrala ženu. Na druhé straně jsem, jako normální žena, chtěla předvést své přednosti. A kromě toho, už jsem měla svoje roky, a bylo načase, abych přestala bránit své tělo před mužskými zraky. Když to budu moc odkládat, může se stát, že najednou bude pozdě. "Donaha," špitla jsem. "Hodná holčička. Tak je to nejlepší." Má doma novou rákosku, ale jestli to bude u mě poprvé, možná by mi víc vyhovovalo rukou. Přisvědčila jsem. "Ještě zbývá jedno. Kdo půjde první?" Navrhla jsem, že třeba on.

Svlékl se donaha a ze zásuvky v psacím stole vyndal rákosku. Ještě se nic nedělo, a penis už mu stál. Pocítila jsem příjemné svrbění v rozkroku. Možná dnes konečně přijdu o panenství. Mrskala jsem ho po zadku. Zpočátku mě dirigoval co do síly vyplácení, a když byl spokojen, dlouho držel při frekvenci dvakrát za sekundu. Když naznačil, že stačí, měl zadek pěkně červený, ale žádná jelita. Žádné modřiny.

Teď jsem byla na řadě já. Svlékla jsem se do prádla. Když jsem si po dost dlouhém otálení shodila zbytek, všimla jsem si, že Jindra si mezitím oblékl slipy. To nebylo dobré znamení.

Zakrývajíc si jednou rukou rozkrok, přehnula jsem se mu přes koleno. Plácal mě rukou po obou půlkách stejnou frekvencí, jako já jeho, a stejně dlouho. To jest dlouho. Bylo to takové, jak jsem si vysnila. Jestliže mi někdy nabídne repete, bez váhaní přijmu. Jen to mě mrzelo, že ten výprask byl takový neosobní. Dával si pozor, aby se mě nedotýkal jinde, než na hýždích. Hypnotizovala jsem ho, aby mi stiskl ňadro visící vedle jeho ruky, aby zamířil do žlábku pod kostrčí, aby prohmátl horní dírku, aby zatahal za chloupky u dolní dírky, aby zkusil najít poštěváček, aby vypátral, kde mám stydkou kost. Ale on nic. Ještě že na závěr navrhl další schůzku, opět v jeho bytě.

Za čtyři dny to probíhalo skoro přesně stejně. Až po třetím výprasku se mě zeptal, jestli mám kluka. "Nemám," řekla jsem. A spěchala jsem dodat, "ani jsem nikdy neměla." Ještě jsme si skoro hodinu povídali, než se odvážil zeptat, jestli bych za těchto okolností souhlasila s tím, abychom se začali stýkat i sexuálně. Na takovou nabídku jsem dlouho čekala. Ano, s radostí bych souhlasila. Ale teď jsem začala dělat trochu drahoty. Dlouho jsem mlčela, a pak jsem řekla, že si to musím rozmyslet.

Na čtvrté schůzce, hned příští den, se ještě před výpraskem zeptal, jestli jsem si to už rozmyslela. Kroutila jsem se jako had, ale pak jsem připustila, že třeba, možná, snad, případně bych to někdy zkusila.

Potom jsem se svlékla a přehnula se mu přes koleno. Očekávala jsem výprask, ale on místo toho dělal to, k čemu jsem ho před pár dny hypnotizovala. Projížděl mi žlábek, strčil prst do zadku, jednou rukou odtáhl jednu hýžď, a takto rozšířený otvor masíroval krouživými pohyby. Když mi odtud začalo téct, nečekaně mě dost silně plácl, uchopil mě do náruče a přenesl na postel. Konečně jsem přišla o panenství.