Když mě po dvouletém soužití opustila zdravotní sestřička Olga, 22, těžce jsem to nesl a bylo mi prachbídně. Stále jsem na ni myslel a vzpomínal, jak nám spolu bylo dobře. Přes den v práci to jakž tak šlo, ale když jsem se vrátil domů, neměl jsem nikde stání, nic mě nebavilo, všechno mi padalo z rukou a skoro nic jsem nejedl. Třebaže jsem o svém trápení nikomu nevyprávěl, sousedé i bez řečí poznali, že nejsem ve své kůži. V mé přítomnosti přestávali mezi sebou hovořit a soucitně na mě hleděli.
Po třech týdnech u mě večer zazvonila sousedka Pavla, asi pětačtyřicetiletá, svobodná, a tvrdíc, že špatně odhadla vaření, mi v kastrůlku přinesla ještě teplé "zbytky od večeře", jestli se neurazím. Prokoukl jsem její milosrdnou lež, ale nechtěl jsem se jí dotknout, a jelikož "zbytků" bylo ještě docela dost, rozdělil jsem je na dva talíře, a pozval ji, ať se mnou pojí.
Asi za tři dny přišla znovu. Už se netvářila, že to jsou zbytky. Obtěžovalo mě to, ale nedokázal jsem být dost asertivní a říct jí o tom. Potom chodila skoro denně. Vždycky trochu poseděla, a velice obratně ze mě tahala rozumy. Jen nerad jsem připouštěl, že se mi na duši dělalo trochu líp. Po dvou měsících mi navrhla, abych jí tykal. Sama mi tykala už dřív, a bez ptaní. Domnívala se, že mnohem vyšší věk ji k tomu opravňuje, a já jsem nenamítal. Ale když jsem jí měl tykat já, dlouho jsem si nemohl zvyknout.
Po půl roce si všimla, že chodím stále v jedné nežehlené košili. Sice skoro denně prané, ale stále v té stejné. Pavla se nabídla, že mi bude i prát. Bránil jsem se tomu, že ji nechci obtěžovat a využívat, ale ona namítla, že po práci stejně nemá co na práci, a vysedávat u televize ji už přestalo bavit. Tak jsem, ač nerad souhlasil. Nabídl jsem jí, že jí tedy za praní budu platit. Odmítla, řkouc, že si odměnu někdy vyzvedne v naturáliích. Kdoví, co tím myslela?
Jednou, když mi ukládala do prádelníku vyprané a vyžehlené prádlo, objevila tam schované důtky a ratanovou rákosku. Ptala se, na co to mám. Neumím dobře lhát, a tak, červenaje se, jsem jí řekl pravdu: před milováním jsem Olgu někdy mrskal po zadku. Zatajil jsem ale, že mrskala i Olga mě, ba dokonce častěji, než já ji. Pavla projevila zájem, a potom jsme si dlouho povídali o erotickém spankingu. Vysvitlo, že o existenci něčeho takového neměla nejmenší tušení, ale na konci debaty se zdálo, že trochu pookřála. Jako kdyby z ní něco spadlo. Potom špitla, že by to taky někdy ráda zkusila. Neobratně jsem to zamluvil, a ona nenaléhala. Zatím. Když ale přinesla prádlo příště, k věci se vrátila. "Slíbils mi, že někdy spolu vyzkoušíme ty důtky." Nic jsem jí neslíbil, ale nechtěl jsem se s ní hádat. Řekl jsem jí, že to mrskání bývalo na holou, doufaje, že ji to zastraší a odradí, a ona od toho nápadu odskočí, a dá mi s tím už pokoj. Ale Pavla si od minule o tom někde asi něco přečetla, a tak teď byla chytrá. "To se samo sebou rozumí, že na holou," pravila. "Jinak to ani nemá cenu." Zase mě ukecala. Dohodli jsme se na příští den. Už vím, co myslela pod naturáliemi.
Nazítří přišla svátečně oblečená, a myslím, že i trochu navoněná. Po povinném posezení u vína vstala a řekla, "Tak jdeme na to." Svlékla se donaha a přiklekla ke křeslu. Chovala se nenuceně. Nikterak se nesnažila skrývat bujně porostlý nevyholený klín. Tělo měla neopálené a poněkud přerostlé, prsa ztrácející pružnost, a její bílá zadnice si o vyšlehání přímo říkala. Vycházel jsem z toho, že je v této věci nováček, a tak jsem začal velmi opatrně. Nechtěl jí ublížit, ani ji zastrašit. Bál jsem se, že bude nejspíš zklamaná. Švihl jsem ji důtkami asi desetkrát tak opatrně, že na jejím těle nezůstalo ani stopy. Pavla zůstala ještě chvíli klečet, a když pochopila, že nemíním pokračovat, vstala, a beze spěchu se oblékla.
Ještě před hodinou bych si byl nepomyslel, že mě dokáže vzrušit žena víc než o dvacet let starší, nadto nepříliš hezká a s dvacetikilovou nadváhou. Ale ona to dokázala. Zkrátka se mi postavil. Pavla si toho všimla, a nabídla se, že mi to udělá rukou. To mě vzrušilo ještě víc, a trochu mi ustříklo do kalhot. Nechtěl jsem se prozradit, že se nedokážu ovládnout, a tak jsem laskání s rozpaky odmítl, a snažil se odvést řeč jinam. Když jsme dopíjeli víno, nehovořili jsme ani o erekci, ani o výprasku. Ale téma viselo ve vzduchu, a ani jeden z nás se nedokázal pořádně soustředit na náhradní náměty.
Při její příští návštěvě jsem se osmělil a zeptal se jí, jestli ten výprask bylo to, co od toho očekávala. Pavla se nestyděla přede mnou svléknout a ukázat mi všechny svoje vnady, ale styděla se o intimních věcech mluvit. Musel jsem do ní nalít pár panáků alkoholu, než se mi podařilo proniknout malinký kousek do jejího vnitra. Ano, nebyla spokojená, ale ne proto, že by to bylo nepříjemné, ale proto, že jsem to odfláknul. Příště ji nesmím tak šetřit, a musím přitlačit. Takže bude nějaké příště, pomyslel jsem si. Nepřímo naznačila, že úplně nespokojená nebyla.
Příště, než se svlékla, si opět vyžádala kapku slivovice, a když se přehnula přes křeslo, dirigovala mě, jak to chce. Tentokrát švihů důtkami bylo kolem stovky, a její prdelka po akci byla pěkně růžová. Opět jsem to stopl já, Pavla by bývala nejspíš vydržela ještě víc. Opět jsem se vzrušil, a Pavla se mě už nezeptala, jestli to chci, a vzala situaci do svých rukou. Ještě nahá si přinesla svou židli blíž ke mně, rozepla mi zip na kalhotách a vzala do svých rukou i můj úd, a vyhonila ho do trenek. Moc práce s tím neměla, protože už to bylo dávno, co Olga ode mě odešla, a od té doby jsem jiný vztah neměl. Na odchodu mi Pavla přikázala, abych si ty postříkané trenky svlíkl, že je vezme vyprat. Chtěl jsem se jít převlíct do koupelny, ale ona se postavila mezi dveře. Poprvé mě viděla nahého.
Další měsíce jsme trávili tak, že po společné večeři přinesené v kastrůlku jsme si dlouho povídali - měla nesmírně široký rozhled a dalo se s ní mluvit takřka o čemkoliv - a potom jsem ji uspokojil několikrát týdně zezadu a ona mě zepředu. Žádné jiné dotyky mezi námi nebyly. Žádné líbání, žádné hlazení, o souložích ani nemluvě. Ale Pavla to rukou dělala tak mistrovsky, že mi soulože s Olgou skoro úplně přestaly chybět. Skoro úplně.
Pokud jde o výprasky, Pavla byla čímdál náročnější. Brzy jí nestačila stovka, ani stopadesátka. Když jsme se blížili ke dvěma stovkám na jedno sezení, řekl jsem, že mě od toho dlouhého mrskání už bolí ruka, a napůl vážně, napůl žertem jsem jí navrhl, jestli bych jí to neměl dělat spíš rákoskou. Namítla, že rákoska se hodí spíš na kluky. (Docela to trefila. Od Olgy jsem opravdu dostával rákoskou.) "To mi připomenulo, že bys taky zasloužil na zadek," pravila. "Začíná ti narůstat hřebínek." Realizaci nápadu dlouho neodkládala. Vyndala zpod prádla rákosku a poručila mi, abych se svlékl. Konečně, pomyslel jsem si radostně. Už se mi po spankingových hrátkách stýskalo. Nechtěl jsem to ale zkazit tím, že bych projevil přílišnou radost. Tak jsem začal naoko smlouvat. "Na holou ne!" "Kdepak," řekla Pavla, "chudáka Olgu jsi bil na holou, tak ať i ty poznáš na vlastní kůži, zač je toho loket." Ještě chvíli jsme se handrkovali, a potom jsem se svlékl donaha a lehl si na na břicho na gauč. Výprask ještě ani nezačal, a já už jsem byl vzrušený.
Pavla asi na mé smlouvání naletěla. Mrskala mě velmi ledabyle, a vysázela mi jich sotva třicet. Ale stačilo to na to, abych intenzivně zatoužil po normálním sexu. Když jsme se vyměnili, a Pavla zaklekla do své oblíbené polohy u gauče, v pauze mezi mrskáním jsem ji zezadu lehce pohladil po kožíšku mezi nohama. Trhla sebou, jako kdyby jí projel elektrický proud. "Co to děláš", osopila se na mě. Tvářila se sveřepě, ale bylo vidět, že jí můj zájem lichotí. "Koleduješ si o přídavek?" Koledoval jsem si, ale říct jí to jsem se neodvážil. Místo toho jsem jí zajel rukou mezi nohy znovu, a tentokrát hlouběji. "Počkej, to si vypiješ," pohrozila mi Pavla, ale osten jejího hlasu se už otupil. Zřejmě pochopila, že jsme oba téže krevní skupiny.
Když jsem dokončil její dávku důtkama, přišla řada na můj přídavek. klekl jsem si na koberec a opřel se o lokty. Pavla se chopila rákosky. Tentokrát přitlačila. Od Olgy jsem držel obvykle takových padesát, ale teď to bylo jistě hodně přes sto. A s větší razancí. Zadek jsem měl v jednom ohni, ale penis stál jako svíčka.
Položil jsem Pavlu na koberec, a když jsem se chystal do ní vniknout, položila si obě ruce na ohanbí. "Musím ti něco říct," pravila. Nastalo dlouhé trapné ticho, než se odhodlala prozradit, co ji mnoho let tížilo. "Jsem panna."
Tentokrát jsem se trapně odmlčel já. Oněměl jsem překvapením. Oněměl i můj úd. Pavla, aniž by si přestala držet ruku na své panenské dírce, se dala do vyprávění.
Vyrůstala ve spořádané rodině, rodiče se měli rádi a chovali se jeden ke druhému kultivovaně, a stejně kultivovaně se chovali i k ní. Nikdy ji nebili. Ostatně skoro nikdy ani nebylo za co. Ve škole se dobře učila, a ani doma s ní nebyly problémy. Ale ona právě po bití toužila. Její probouzející se sexualita se projevovala tím, že si představovala, jak leží na bříšku, nahatá a svázaná, a nechává se mrskat po hýždích. Jedno, jestli klukem nebo holkou, mužem nebo ženou, jednou osobou nebo celou partou. A že mu, jí nebo jim to občas oplácí stejnou mincí. A při tomto snění zažívala slabounké náznaky něčeho, co snad připomínalo orgasmus. Rodiče ji nepoučili, sexuální výchova se tehdy nevyučovala, a tak si Pavla dlouho myslela, že fyzická láska probíhá právě takto.
Ke zvratu došlo někdy mezi jejím dvanáctým a třináctým rokem. V ulici, kudy chodila do školy, dělníci kladli do výkopu nějaké potrubí nebo kabely. Pár týdnů po ní mlsně pokukovali, a jednou v zimě, kdy se brzy stmívá, ji zatáhli do své maringotky. Svlékli ji donaha. Pavla se nebránila. Myslela si - a doufala - že jí naplácají na zadek, jak o tom vždycky snila. Ale oni místo toho jí mozolnatýma rukama osahávali pučící ňadra, tahali ji za rašící pubické ochlupení a strkali jí prsty do konečníku, a při tom všem vedli oplzlé řeči a hlasitě se řehtali. Nakonec si všichni - byli tři - rozepli kalhoty, vytáhli své nadržené klacky a vystříkali se jí na břicho a do tváře. Potom ji, plačící, vyšoupli na mráz.
Třebaže technicky nedošlo ke znásilnění, ponižující zážitek Pavlou těžce otřásl, a ona se zapřísahala, že už se jí nikdy nesmí dotknout žádný muž. Rodičům nic neřekla, ale duševně nesmírně strádala. Prospěch ve škole se jí zhoršil, a pronásledovaly ji noční můry, a i pseudosexuálnímu snění před spaním byl na čas konec. Asi po dvou letech se ke spankingovým fantaziím před spaním vrátila, ale přísahu ohledně sexu s muži dodržela. Až doteď.
Když poznala mě, pocítila, že se mnou by se jí to, možná, snad, nehnusilo. Několikaměsíčním oťukáváním přišla na to, že jsem slušný, něžný, vzdělaný a že neumím lhát. A kromě toho, sdílím s ní zálibu ve spankingu, a díky mně se dozvěděla, že to není nenormální a že se to líbí poměrně mnoha lidem. A že to dělám přesně tak, jak o tom celá léta snila. Takže, pokud mi její curriculum vitae nevadí, tak jo. Mám zelenou.
Místo odpovědi jsem si k ní přilehl na koberec a začal ji laskat. Přijímala mé laskání s čímdál větší vstřícností. Když jsem byl znovu připraven, a vytušil jsem, že i ona je připravena, nadzvedl jsem se a chystal se k závěrečné fázi, její dlaň se opět objevila na jejím ochlupení. "To, co se chystám udělat, je škaredé, moc škaredé," řekla šeptem. "Zasloužím si za to bití." Na chvíli se odmlčela, a pak dodala, "Tentokrát rákoskou, jo?"
Lehla si na břicho na koberec, a celá se chvějíc otočila ke mně ústa, a pravila, "Nepřestávej, dokud ti neřeknu."
Chopil jsem se rákosky, a oplatil jí, co jsem před chvílí dostal od ní. I s úroky. Až dlouho po stovce se obrátila na znak, a řekla, "Tak pojď!"
No comments:
Post a Comment