Sunday, September 22, 2019

Barbora aneb I daně mohou přivést k příjemným zážitkům 43


M/F, F/M



"Co na mě tak civíte?" oslovila mě mladá štíhlá černovláska, která řízením osudu stála vedle mě ve frontě na podání daňového přiznání.

"Představuji si, jak asi vypadáte nahá," odpověděl jsem podle pravdy.

"A co vidíte?" Neurazila se.

"Kromě mnohé jiné krásy vidím pěkný, kulaťoučký zadeček, který si přímo žádá o pěkné poplácání."

"Vy bijete ženy?" zeptala se.

"Ale fuj! Jaké škaredé slovo! To, co mám na mysli, není žádné bití, ale oboustranně příjemný a vzrušující zážitek. Pro ženy dokonce prospěšný. A samozřejmě prováděný za oboustranného souhlasu a na základě oboustranné dohody."

"Co může být na bití prospěšného?" Nehodlala se vzdát své terminologie.

"Tak především, zlepšuje se krevní oběh, reguluje se tlak krve, brání se vzniku křečových žil, a co ženy zejména oceňují, je, že se brání vzniku celulitídy. Nikoliv bezvýznamný motiv je, že při spankingu, jak se tato terapie odborně jmenuje, má žena jedinečnou příležitost ukázat mužům, jak je krásná. Pomocí spankingu se dá zintenzivnit orgasmus a u neorgastických žen orgasmus vůbec dosáhnout. Spanking se rovněž využívá na léčbu neplodnosti žen. Ale to jistě není váš problém. Poněkud méně žádoucím vedlejším účinkem je, že po takové terapii více chutná jíst. Ale jak se tak na vás koukám, ani to není váš případ."

"Inu, vyprávět umíte hezky. Ale je vidět, že jste typický sobecký chlap. Zkrátka macho. Jde vám jen o vaše hnusné libido, a za tím účelem si dokážete vymyslet pohádky o tom, jak je to skvělé. Ale kdyby vám chtěl někdo to bití oplatit, to už byste nebyli takoví hrdinové."

"No, kdyby ten ´někdo´ byla taková nádherná ženská, jako jste vy, tak bych si to docela nechal líbit. A s radostí."

Její pohled výrazně změkl. Na chvíli se odmlčela. "Snad to s vámi není tak špatné," pravila. Ještě chvíli bojovala sama se sebou, a potom řekla, "Třeba bych to někdy zkusila. Říká se, že člověk má vyzkoušet všechno. Nebo skoro všechno."

Než jsme se domluvili kdy a kde ji vyzdvihnu, byli jsme u okénka a čelili zamračenému pohledu otrávené úřednice.

Když jsem v dohodnuté době dorazil na dohodnuté místo, čekala tam. Byl jsem trochu překvapen. Myslel jsem, že na mě hraje  habaďůru a nepřijde. "Byla jsem trochu překvapena, že jste přijel" pravila, když nastoupila ke mně do auta. "Myslela jsem, že na mě hrajete  habaďůru a necháte to plavat." Měla na sobě světle hnědý kostým  malinko nad kolena. Čerstvě umyté vlasy pojištěné jednoduchou sponkou, kterou by laik mohl pokládat za zlatou. A voněla.

Zavezl jsem ji do malého levného hotýlku ve vytunelované rekreační oblasti asi padesát kilometrů za městem, který za minulého režimu sloužil hlavně k pořádání dýchánků brigád socialistické práce a branno-sportovních her. Byli jsme tam jedinými hosty.

Bez dlouhých cerátů jsme přistoupili k věci. Přikázal jsem jí, aby si svlékla  sukni, která byla tak úzká, že by se při naší akci mohla poškodit, a aby se opřela  o poněkud rozviklaný stůl. "Mám si stáhnout kalhotky?" zeptala se žoviálně. "Ne," řekl jsem. "Ale, říkal jste, že byste to chtěl dělat s nahými ženami." "Ne," opakoval jsem už poněkud zvýšeným hlasem. "Nic takového jsem neříkal. Váš nahý zadeček jsem si jen představoval." Když jsem viděl, jak zesmutněla, řekl jsem, "Možná později."

Pohladil jsem ji po kalhotkách a pak jsem se dal do vyplácení. Střídal jsem půlky a zvyšoval tlak, ale ani po padesátce jsem ji neplácal moc silně.

Když pochopila, že je konec, vzpřímila se, pohladila se po kalhotkách a chvíli na nich držela obě dlaně. "Měl jsi pravdu," začala mi tykat. "Bylo to příjemné. Dokonce velmi příjemné. Jak je možné, že jsem netušila, jak příjemné to může být. Mimochodem, jmenuju se Barbora," řekla a nastavila mi levou tvář k letmému polibku.

Když jsem se představil i já, pokračovala. "Trváš na svých slovech?" zeptala se. "Já na svých slovech vždycky trvám. Ale nevím, co konkrétně máš na mysli," pravil jsem, třebaže jsem tušil, na co asi naráží. "Říkal jsi, že od takové ženy, jako jsem já, by sis s radostí dal naplácat. Platí to?"

"Samozřejmě," odvětil jsem. "Tak kalhoty dolů!" Svlékl jsem si kalhoty a uvelebil se na stole, kde byla před chvílí uvelebena ona. Zvolila postup, který pochytila ode mě, to jest plácala mě střídavě po obou půlkách, ale dávala do té akce mnohem větší sílu, než já. Aspoň mi to tak připadlo. Dala mi dvakrát asi po stovce a pak se zeptala, "Tak co, bylo to s radostí?" Přisvědčil jsem. Bára teď zahákla ukazováček za gumičku mých trenek, na malý okamžik zaváhala a potom mi stáhla trenky ke kolenům. Chvíli se pokochala odstíny mého zadku, zajisté nikoliv šedivými, a pokračovala ve výprasku, tentokrát na holou. Zůstala při vyzkoušené metodice, aniž snížila intenzitu vyplácení. Tato fáze trvala mnohem déle, než ta předchozí. Odhaduji, že jsem na každou půlku dostal dvěstě, třebaže si nemyslím, že to počítala. Pohlazením po varlatech naznačila, že je konec. Dovolila mi, abych se oblékl.

"Omlouvám se, že jsem ti řekla, že jsi macho. Snášel jsi to docela statečně."

"Nevím, jestli nezměníš názor, až ti nasekám na holou."

"Teď hned?" zeptala se. Podíval jsem se na hodinky, a když jsem viděl, že ještě není moc pozdě, řekl jsem, "Jo, teď hned. Svlíkni si kalhotky."

Poslechla mě bez odmlouvání, ale poněkud po svém. Svlékla si nejen kalhotky, ale všechno. Chvíli se koketně procházela po neútulném pokoji, aby se mi předvedla ze všech stran. Porovnával jsem to, co vidím, s tím, co jsem si představoval na daňovém úřadě, a musel jsem svůj odhad opravit směrem do plusu. Byla vysoká, černovlasá, černooká, štíhlá ale nikoliv hubená, prsa asi dvojky s naběhlými hroty bradavek (namlouval jsem si, že o jejich naběhnutí jsem se postaral já), útlý pás, široké boky, dlouhé, rovné, vyholené nohy, nevyholený klín stejné barvy, jako vlasy. Prdelka kulaťoučká, zrůžovělá předchozí masáží, avšak schopná vstřebat ještě další. "Tak co," pravila Bára, "je to jak sis to představoval na tom úřadě?" Ta potvora mi snad čte myšlenky, pomyslel jsem si, ale podle pravdy jsem řekl, že skutečnost je mnohem hezčí než sny.

Tentokrát jsem si ji položil na bříško na lůžko stejně rozviklané, jako ten stůl, chráněné květovaným přehozem. Přisedl jsem si na pelest postele a trošku k ní mluvil. Chválil jsem ji, jaká je hezká, pěkně rostlá a stavěná, jaké má hezké černé vlásky a dlouhé nožky a krásnou oblou, souměrnou a pěkně prokrvenou prdelku, jaká je statečná, že vydržela tvrdou masáž, ale současně jsem ji pokáral, jaká je neopatrná, že jde na hotel s úplně cizím chlapem, o němž nic neví, a svlíká se před ním donaha, a že za to zaslouží pořádně naplácat, na což se právě chystám.

Barborka byla celá na trní. Evidentně toužila po fyzickém kontaktu, a místo toho musela poslouchat mé kecy. Od nervozity se jí udělala husí kůže, a v žlábku mezi hýžděmi se objevilo pár kapek potu. Nebo čeho.

První plácnutí jsem vedl plnou silou na pravou půlku. Chvíli jsem počkal, co to udělá, a zatím jsem  si prohlížel pět červených nestejně dlouhých otisků na dosud bílém mase. Škubla sebou, ale neřekla nic. Pokračoval jsem decentněji, a sice tak dlouho, dokud mi nezačala umdlévat ruka.

Když umdlela docela, s masaží jsem přestal. Barborka se překulila na záda, roztáhla nohy a pravila: "Jednu věc jsi mi ale, ty mizero, zatajil. Že se po výprasku jednomu strašně zachce milování."

No comments:

Post a Comment