Monday, April 30, 2018

Vendula aneb Amatérská psycholožka


 



 

Při vybalování zeleniny, kterou jsem přinesl z trhu, padl můj zrak na inzerát v novinách, v nichž byl zabalen pór.

       

                   Inteligentní obézní žena, 40/170/77, hledá kultivovaného muže  nad 40 l., který by jí naplácal na holou. Prostory a pomůcky mám, bez sexu, žádné finanční nároky. Tel. yx yxy xxx xya.


Inzerát mě zaujal, a rozhodl jsem se na něj zareagovat. Napadlo mě sice, že kdovíjak  jsou noviny staré, a že
inzerát bude možná dávno passé. Ale co, řekl jsem si. Za zavolání nic nedám. Tedy, skoro nic.



Noviny staré nebyly, inzerát byl aktuální. Na zavolání se ozval příjemný ženský hlas. Když jsem vysvětlil, o co mi jde, pravila mi, že jsem první, kdo se ohlásil, a že mě ráda uvidí. Řekl jsem jí, kdy můžu přijít nebo přijet, a ona mi sdělila, kam.


Už mě očekávala. Rodiče jí dali směšné jméno Václava, ale všichni jí říkají Vendula, a že ji tak mám oslovovat i já. A že si budeme tykat. Pozvala mě ke stolu, na kterém byla nachystaná neotevřená láhev vína, vývrtka a jedna sklenička. Vendula někam odběhla, asi do kuchyně, a vrátila se s ještě teplou domácí bábovkou a dvěma půllitrovými hrnky bílé kávy. Stejně jako Vendula jsem si nabídl jeden měsíček bábovky a usrkl si kávy. Trochu jsme si povídali. Je rozvedená, děti nemá, ani nikoho. Když dojedla bábovku, zase někam odskočila, a vrátila se s důtkami z jemné telecí kůže a krátkou ratanovou rákoskou. Obě pomůcky vypadaly dost nově.


"Tak jo," pravila. "Tak se svlíkni."


Polilo mě horko. "Já? Nepsala jsi, že ty chceš dostat?"


"Taky, že chci. Už se na to těším. Ale toto úvodní kolo považuji za potřebné, abych si proklepla charakter potenciálního partnera, jestli je to chlap, a ne úchyl, taky proto, abych ho naučila, co přesně od něj chci." Její argumenty mi připadaly racionální, a byl jsem docela ochoten na tento kompromis přistoupit. Ale strašně nerad se svlékám před oblečenými ženami. Vlastně jsem to ještě nikdy neudělal, nepočítám-li sestřičky v nemocnici. Řekl jsem jí to. "Tak si mysli, že jsi v nemocnici. Stejně to, co budeme dělat, je určitý druh terapie. Mám si obléct bílý plášť?"


Tak jsem se svlékl, a klekl ke gauči. Vendula si svlékla šaty a zůstala v černém krajkovém prádle. Bylo jí opravdu dost, ale rozhodně se nedalo říct, že je obézní. Působila na mě velmi sexy. Ještě před začátkem vyplácení jsem se při pohledu na ty krajky  značně vzrušil. Energicky mě plácla rukou, jednou po každé půlce, a potom mě asi deset minut mrskala těmi důtkami. Třebaže to dělala dost silně, jediný efekt z toho bylo nesnesitelné svědění. Zatoužil jsem po opravdovém výprasku. Když skončila, klekla si ke mně a hladila mi zadek, semtam zajela prstem ke konečníku. Potom se chopila rákosky. "Tradičních pětadvacet." Výprask rákoskou zapudil svědění a vyvolal mohutnou erekci. Pochopil jsem, že Vendulka to má dobře promyšlené.

Po výprasku mi natáhla kondom, dlouho mě hladila po zadku, semtam plácla a potom mi vymasírovala úd až do výstřiku. "Neříkala jsi, že bez sexu?" zeptal jsem se. "Ale já mám sex moc ráda, a rozhodně si ho nenechám ujít. To, že jsem napsala bez sexu, sloužilo k odfiltrování úchylů, kteří by si chtěli zadarmo šoustnout." Napadlo mě, jaká asi habaďůra bude skrytá ve slovech "žádné finanční nároky".

Po chvíli oddychu u studené kávy se svlékla i ona. Než si klekla ke gauči, ukázala se mi ze všech stran. Měla dost krátké, rovné kaštanové vlasy, maličké  bezbarvé náušnice, snad diamantové, hezkou, trochu baculatou nenalíčenou tvářičku, chytré, bezelstné oči, plné rty, nevelký podbradek, krátký krk, hezká kulatá prsa, trpící nepochybně příliš malou podprsenkou, která pod prsníky zanechávala dost hlubokou růžovou rýhu. Bříško poněkud vypuklé, rovněž trpící malým prádlem. Venušin pahorek nevyholený, ale porostlý jen řídkými zrzavými chlupy. Zadnička přesně té velikosti, jaká je vhodná pro spankingovou stimulaci. Dokonale hladká, ale dost hustě posetá  světlými pihami, stejně jako přilehlé oblasti stehen. Široká pánev, dost krátké silné, ale rovné nohy, nehty na prstech pěstěné ale nenalakované.


Abych učinil zadost podstoupené instruktáži, začal jsem důtkami. Přiklekl jsem k ní, pravou rukou jsem ji mrskal těmi spíše hračkovými důtkami, zatímco levou jsem ji hladil po vnitřní straně stehen, pomalu se blíže k rozkroku. Vendulka na to reagovala jemným chvěním, nepochybně pozitivním. Když levačka dospěla až ke klitorisu, přestal jsem s mrskáním, a oběma rukama jsem se věnoval masáži pochvy a hledáním bodu G. Když se podle partnerčiny reakce zdálo, že jsem ho našel, jal jsem se ho masírovat oběma palci. Těsně před jejím vyvrcholením jsem ji silně švihl rákoskou. Vendula vykřikla překvapením, ale rychle se uklidnila a vystrčila zadeček trochu výš, aby dala najevo, že je připravena k pokračovaní. Pohladil jsem jí růžovovou přímku na těch pihách, a párkrát jsem ji pleskl rukou. Potom jsem se opět chopil rákosky, a mezi jednotlivými, nepříliš silnými švihy, jsem ji něžně hladil po hýždích i po té kráse mezi nimi.


Po výprasku se V. postavila, políbila mě na ústa, uchopila mě za erektovaný penis a odvedla mě do ložnice. Tam se mi bez další předehry dychtivě nabídla v misionářské poloze.

Už když jsme byli spojeni, mě napadlo, že mě nevyzvala, abych použil ochranu. Ale měl jsem příjemnější věci na práci, a tak se ta myšlenka někam vytratila. Nu což, stejně už bylo pozdě, než abychom s tím něco udělali. Po souloži jsme se unaveni svalili do kanafasu. Vendula mě opět uchopila tam dole, a decentně mě honila. Myšlenka na prezervativ se mi vrátila, a tentokrát jsem jí to řekl. Zasmála se a dlouze mě políbila. Potom řekla, "Jsem asi neplodná. Proto se se mnou manžel rozvedl. Třebaže jsme se měli rádi a dobře jsme si rozuměli, vyhlídku, že zůstane bez potomka, nedokázal překousnout." "Asi?" navázal jsem. "Nevíš to jistě?" "Ne, jistě to nevím," opáčila. "Doktor říkal, že asi dvacetiprocentní pravděpodobnost tady ještě je, že otěhotním." Odmlčela se, a pak dodala, "Ale kdyby se mi to náhodou stalo s tebou, tak bych se vůbec nezlobila." "Proč právě se mnou? To jsem takový dobrý samec?" Znovu se zasmála, tentokrát hlasitěji. "To milování se mi líbilo. Moc líbilo. Ale ujišťuji tě, že to není to nejdůležitější. Mnohem větší význam má, jaký je vytipovaný partner, nebo nastávající otec člověk." "Co ty můžeš vědět, jaký jsem já člověk?" vyzvídal jsem. "Známe se sotva tři hodiny." Potom mi Vendulka vyprávěla, že na vysoké šlole měla jako volitelný předmět psychologii. Věc ji zaujala do té míry, že začala chodit na specializované semináře, kde se na figurantech,  přivedených z ulice, lačných po drobném honoráři, cvičili v odhadování osobnosti. Řeč, držení těla, gestikulace, výraz tváře, ale i slovní zásoba a všeobecný rozhled, to jsou všechno důležitější atributy, než potence a technika soulože. Naučila se rychle a s vysokou pravděpodobností rozeznávat, s kým má co do činění. "Víš, maličko jsem ti zalhala," pokračovala. "Když jsi telefonoval, řekla jsem ti, že jsi první. Vůbec jsi nebyl první. Volalo mi už několik uchazečů. Ale vyřadila jsem je už na základě verbální komunikace. Zdvořile jsem jim vysvětlila, že přišli pozdě. Ale v tvém případě jsem si byla hned skoro jistá, že jsi vhodný kandidát pro dobrodružství, které hodlám podniknout." "Skoro?" zeptal jsem se. "Ano, skoro. Verbální komunikace je sice důležitá, ale na stoprocentní posouzení osobnosti nestačí. Abych měla jistotu, potřebovala jsem tě vidět. Potřebovala jsem vědět, jak podáváš ruku, potřebovala jsem se ti podívat do očí, potřebovala jsem dotknout se tvé pleti, potřebovala jsem tě trochu vyzpovídat, zjistit, jestli nelžeš, jestli nejsi macho. Ve všem jsi prošel. Imponovalo mi, že jsi nesáhl po víně, které jsem nachystala. A když jsi souhlasil s tím, že se svlíkneš jako první a sneseš výprask na holou, třebaže, jak jsem pochopila, to není zrovna tvoje orientace, byla jsem už jistá.  A nakonec jsi můj odhad potvrdil tím, že při ´akci´jsi mé pokyny, jak to ´přesně´ chci, splnil jen velice volně, a svou část úlohy jsi provedl s iniciativou a inovací." Přitulila se ke mně celým nahatým tělem, objala mě kolem krku a vlepila mi vášnivý polibek. "Ano, toto je kluk, do jehož rukou a ostatních údů se nebudu bát svěřit." Měl jsem na jazyku otázku, k čemu tedy byl ten prezervativ v obyváku,ale raději jsem se do něj kousl. Nejspíš bych si s tou otázkou svůj příznivý kredit pošramotil.


"Ale moc žvaním, a skoro mi ušlo, že tvůj ptáček je už zas celý nervózní, a čeká, kdo by ho uklidnil." Překulila se na mě a nasedla na stojící úd. Dlouhou dobu zůstala zcela bez pohybu, nepočítám-li rytmické masírování stahy poševního svalstva. Pokusil jsem se o pohyby sám, ale zarazila mě jemným gestem. Tak jsem ji oběma rukama aspoň střídavě  plácal po hýždích. Až asi po půlhodině mi dovolila vyvrcholit v bouřlivém orgasmu.


V další pauze, zatímco jsme se dlouze a něžně mazlili, jsem nadhodil otázku, jak se dostala k výpraskům. "To nářadí, které jsme před chvílí použili, vypadá nově. Možná mělo dnes dokonce premiéru. Snad jsi měla premiéru i ty?" "Premiéru ne, ale je pravda, že moc zkušeností nemám. V tom psychologickém semináři jsme mívali i praktická cvičení, při nichž jsme simulovali řešení různých situací z každodenního života. Jednou jsem byla vylosovaná, abych s jedním klukem simulovala neshody v manželství. Ten kluk byl dost charismatický, a skoro až asertivní. Do role se docela vžil. Vyčítal mi, že chodím pozdě domů, a hned mu byla jasná jediná možná příčina: mám milence, a kurvím se s ním. Bránila jsem se docela chabě. Nenapadlo mě nic lepšího, než říct, že toho mám  teď v práci moc, a že nestíhám. Ale on stále opakoval svou premisu jak kolovrátek, přitom zvyšoval hlas, a nakonec začal na mě řvát, sprostě nadávat a strkat do mě. ´Ale já ti to z hlavy vytluču,´ říkal, ´přehnu si tě přes koleno, a nařežu ti na prdel.´  Až teď jsem se chytila a pravila, ´Tak nařež, ale proboha už přestaň řvát.´ Spolužák se teď zarazil a trochu zkrotl. Teď byla řada na mně. ´Bojíš se? To jsi celý ty, jenom žvanit, a skutek utek.´ Zalekl se, že jeho ego bude poníženo. Chmatl po mně, strhl si mě na klín a začal mě vyplácet rukou přes sukni. Potom na chvíli přestal, jako by ho něco napadlo, a vyhrnul mi sukni a stáhl kalhotky, a pleskal mě dost silně po holé."


"Paradoxně mi to bylo příjemné. Vzrušoval mě nejen samotný výprask, ale i to, že  se to odehrávalo před dvanácti dalšími spolužáky a před asistentem. Ten nás po skončení cvičení  oba pochválil, že výkon byl autentický, ale rozbor osobnosti dopadl příznivěji pro mě. O spolužákovi pravil, že pokud se nebude cvičit v sebeovládání, může mít v budoucnosti velké problémy."


"Ale abych se vrátila k výpraskům. Po představení na semináři se ze mě stala virtuální spankerka. Nejprve jsem tajně, aby můj kluk a pozdější manžel nevěděl, hltala sadomasochistické časopisy, a když se za pár let po tom objevil internet, jsem byla pravidelnou návštěvnicí spankingových stránek. Teoreticky jsem se o tom dozvěděla postupně úplně všechno. Ale byla bych ráda získala i nějakou praxi. Po rozvodu jsem kromě spankingových povídek a videí věnovala pozornost i spankingové inzerci. Podvědomě jsem se tak asi chystala některého spankingového živnostníka navštívit. Ale moje psychologická erudice postupně všechny možné kandidáty pro moje zasvěcení vyřadila. Buď hned při čtení inzerátu, nebo nejpozději během telefonického kontaktu. Až šest let po rozvodu jsem na jednom fóru narazila na jednoho, který by snad, možná, vyhověl. Při první návštěvě u něj jsem si zaplatila dvě hodiny, místo obvyklé jedné. První hodinu jsme si jen tak povídali. Byl to vzdělaný, jemný a kultivovaný muž, asi tak v mém věku. Jmenoval se M. Trpělivě odpovídal na mé otázky, a přidal pár instruktážních historek ze své praxe. Provedl mě svou sbírkou spankingových nástrojů, a u každé položky podrobně vysvětlil, jaké má výhody a jaké nedostatky. Potom jsem se svlékla, položila se na břicho na masážní stůl, a řekla mu, že nechci žádný sex. Pak jsme vyzkoušeli jeho sbírku. Od každého nástroje dvě rány, jen u pár tři, když jsem po dvou neměla  jasno. Slib nesexu dodržel jen částečně: mezi jednotlivými skupinami nástrojů mě hladil po zadku. Do žlábku se ale neodvážil, a tak jsem se na něj nezlobila."

"Během výprasku jsem si v duchu sestavovala pořadí, abych příště věděla, co mám chtít. Na začátek nejspíš důtky, potom úzký pásek, širokou pružnou gumovou plácačku, a nakonec ratanovou rákosku."


 "Při příští návštěvě jsem si objednala toto menu. Jen mezi důtky a pásek jsem zařadila ještě ruku, kterou M. ve svém muzeu neměl.Takže to vyšlo 10 minut důtky, 15 minut ruka, 10 minut pásek, 10 minut plácačka, 5 minut rákoska. Mezitím několikrát krátká pauza na oddych. Můj i jeho. Plácačka se mi líbila, příště si asi řeknu, že může přitlačit. Tentokrát jsem nezdůraznila, že nechci sex, a M. to pochopil správně. Nejen o pauzách mě hladil mezi půlkami,  a jednou nebo dvakrát se jeho prst dotkl klitorisu. Jakoby mě nabil elektrickým proudem. Nakonec mě se začervenáním požádal, abych mu ho vyhonila."


Během tohoto Vendulčina vyprávění jsem se vzrušil, a znovu se mi intenzivně zachtělo milování. Od myšlenky nebylo daleko k činu, a ani Vendula nebyla proti. Asi se svými dávnými vzpomínkami vzrušila taky.


Když jsme se oba vydýchali po té námaze, pokračovala ve vyprávění. "Když jsem přišla k M. potřetí, otevřela mi jeho domácí. Člověk ani nemusel mít psychologický tréning, aby pochopil, že to byla tupá, vulgární, primitivní, naprosto nedůstojná osoba. Z očí jí šlehala zloba a zášť. Ani mě nepozvala dál a řekla, ´Toho parchanta jsem vyhodila. Jednou jsem mu tam byla uklízet, a představte si, že tam měl ve stojanech spoustu bičů a rákosek, a místo vobrazů měl rozvěšený dámský podprsenky ve všech barvách a velikostech. Nebude mi z baráku dělat hampejz. Čurák jeden. A co ste mu vůbec chtěla, slečinko?´ Když jsem zklamaná odcházela, myslela jsem na to, že jsem právě poznala jeden ze základních axiomů života: bezcharakterní zabedněná lůza káže slušným lidem o morálce. To je z mé spankingové praxe všechno. Jednou ve škole, dvakrát v salonu. Zase mi zůstal jen internet. A teď, snad, ty."


Dovyprávěla, a její ruka se pomalu posouvala k mým varlatům. Trochu jsem se pohnízdil, aby jí při tom blahodárném pohybu nic nepřekáželo. "A co ty," zeptala se. "Jak se ti líbil ten nechtěný výprask?"  Řekl jsem, že ty důtky byly příšerné. Zachmuřila se. Ale v zápětí pookřála, když jsem jí slíbil k narozeninám nové. Pořádné. Na dospěláky. "Narozeniny mám až za jedenáct měsíců", řekla radostně. "Myslíš, že to se mnou do té doby vydržíš?" "Ale rákoska byla docela prima," pokračoval jsem. "Docela bych snesl přídavek." "Vaše přání je mým rozkazem," zasmála se. Natáhla se pro rákosku, přilehla si ke mně, hrot levého prsníku zapíchla do mých pravých žeber, levou rukou mě uchopila za varlata tak, že penis spočíval na jejím předloktí. "Otoč se!" Mrskala mě po zadku jemně, ale dlouho, předlouho.


Doba mezitím pokročila tak, že pomalu bylo třeba jít spát. Dlouho jsme se sprchovali tělo na tělo. Když jsme se od sebe odlepili, strčil jsem jí levou ruku až po loket mezi nohy, pravou jsem ji donutil do mírného předklonu, a na její prdelku jsem jí naplácal tolik, že pihy zanikly v růžovém moři. Cítil jsem, jak mi po předloktí teče něco teplého. Asi byla spokojená, protože poklekla a vzala mé pohlaví do úst. Když už se zdálo, že to déle nevydržím, naznačil jsem jí, že má vstát, uchopil jsem ji oběma rukama za hýždě, nadzvedl ji, a nasadil její ozubené kolo na můj hřídel. To bude účet za vlažnou vodu!


Vrátili jsme se do ložnice. Oblékla si černou krajkovanou noční košili, z kategorie těch, co nic neskrývají. Asi z té soupravy, co měla před pár hodinami na sobě. Jednu našla i pro mě: růžovou s oranžovými puntíky, dlouhou až po zem. Nechtěl jsem si ji vzít, že budu vypadat jako gay. "Třeba právě to bude funny," navázala na mou zahraniční mluvu. Nezapomněla se při tom škodolibě ušklíbnout. Nasoukal jsem se do košile a přilehl si k ní. V. prstem počítala, kolik oranžových teček se vejde na délku toho ... ehmmm. A smála se, až se za břicho popadala. Nechal jsem ji, ať se směje, děvče. Vždyť smích je (prý) zdravý. Ale když chtěla začít počítat, kolik puntíků se vejde po obvodu toho ... ehmmm, musel jsem ji zarazit. Co kdybych jí tu krásnou sexy košilku zašpinil.


Když jsme se uložili ke spánku, chtěla ještě vědět, jak to bylo s těmi sestřičkami, co jsem se před nimi svlíkal. "Nic zvláštního," pravil jsem. "Klystýr před slepákem, klystýr před kolonoskopií, ultrazvukové vyšetření měchýře. Jen jedna příhoda byla trochu zajímavější. Ale to ti povím, až přijedu příště." Naléhala na mě, že to chce slyšet hned, jinak že zvědavostí neusne. A jak mám měkké srdce, dal jsem se umluvit. "Byl jsem po operaci páteře. Šest týdnů jsem ležel na zádech, a nesměl jsem se, respektive nemohl jsem se hýbat. Byla tam jedna sestřička, černovlasá Maďarka Ildikó. Ještě neuměla úplně správně česky. Večer před zhasnutím se roznášejí léky, měří se tlak, teplota a rosný bod - ten vlastně ne, to si s něčím pletu. Ildikó jednou, když udělala všechno povinné, se zeptala jestli ještě něco nepotřebuji. Ujistil jsem ji, že ne, že všechno mám. Přisedla si na pelest postele, strčila ruku pod mou přikrýku i pod košili. ´Ani toto né?´ zeptala se. Začalo se mi těžce dýchat, takže jsem neodpověděl.  Ale Ildikó věděla svoje. Když jsem konečně popadl dech, řekl jsem jí, že kdyby přišel pan primář, tak dostane na holou. ´To by dopadla móc príma.´pravila procítěně. ´Ale to on nedovolí. On taký starý studený suhar.´ Potom chodila ke mně vždycky, když měla noční, to jest každý třetí až čtvrtý den. Když jsem se uzdravil, potkal jsem ji jednou, když jsem přišel na kontrolu, a  pozval  ji na večeři. Při večeři jsem ji trochu  opaloval, a naznačil jí, že bych s ní chtěl spát. ´To né, to nesmí,´odporovala. Namítl jsem, že když mi v nemocnici dělala dobře, že bych jí to chtěl oplatit. ´To né sex, to pomoc pacientům.´ Potom jsem si vzpomněl na to, jak při první noční masáži bez obalu naznačila, že výprask by ji spíš potěšil, než naopak, a navrhl jsem jí, že bych jí třeba mohl naplácat na zadničku. To ji viditelně zaujalo.  Dlouho přemýšlela a potom vyhrkla, ´A nepovíte pán primář?´"

"Zavedla mě do malého bytíku, 1/2+1/2, uvařila pro oba fekete kávé, to jest asi půl kila kávy do malého hrníčku velikosti náprstku, a když jsme dopili, přehnula se přes malinkatý dřezík, vyhrnula si sukni, stáhla punčochy i kalhotky ke kolenům a vyšpulila na mě krásnou snědou prcku. A držela. A vydržela. Už mně umdlévala ruka, a tak jsem si s ní chtěl trochu odpočinout a pohladil ji mezi chloupky, stejně černými, jak její vlasy. Řekla, že to né, prosím, to né. To nesmí."


"Když jsem odcházel, dala mi téměř bezdotykovou pusu na tvář, a řekla, abych nezlobil, že já móc hodný muž, ale sex ona nesmí, ona katólikuš, a pan farář by zlobil. Celou cestu jsem jen udiveně pokyvoval hlavou, jaká divná morálka. Už jsem ji nikdy neviděl."


Vendula byla pohoršená. "Ty jsi teda pěkný kamarád. Nějaké úplně cizí Ildikó naplácáš, až tě bolí ruka, a na mě kašleš." V přítmí  ložnice jsem viděl, že má ruku pod košilkou a zuřivě masturbuje. Dost surově jsem ji překlopil na břicho, její druhou ruku jsem jí zkroutil za záda a dal jsem se do vyplácení vyšpulených polokoulí. Vendula měla nos zabořený do polštáře, takže musela třikrát opakovat, než jsem porozuměl, jak říká "Přes textil to neplatí." Tak jsem jí vyhrnul košilku až mezi lopatky, a už to jelo.

Ze spánku nebylo ještě dlouho nic.                                                                                               

 

 

 

No comments:

Post a Comment